Titulek, který uvádí další válečnou epopej Jurie Ozerova (Osvobození, Boj o Moskvu), hovoří jasnou řečí. Tady nebudete potit krev s vojáky Rudé armády vrhající se holým tělem proti kulometným hnízdům, zde se proti sobě nerozjedou dvě mocné tankové armády s úmyslem pustit se do sebe s takovou vervou až z nich budou lítak kusy pancíře. Zde se odkrývá tajemný svět politiky praktikovaný za dveřmi a bezprostředně ovlivňující události v týlu a posléze i na bojišti. "Vítězství si vyžádalo mnoho obětí, avšak roky války se staly i velkým poučením... Ukázaly, že nejdůslednějšími a nejvytrvalejšími bojovníky za svobodu a nezávislost, za mír a demokracii, jsou v naší době komunisté!" Toliko slova Leonida Brežněva, aby bylo úplně jasné, oč zde půjde a kdo bude mít prim. Výpravný projekt rozdělený do čtyř filmů startuje v dobách kdy se v roce 1943 u Stalingragu opět potvrdilo že německá armáda není neporazitelná a v okupovaných zemích se začala objevovat ohniska odporu, samozřejmě okamžitě zadupávaná gestapem do země. Spolu s tím se odvíjí nit řevnivosti Východu a západu (západ je samozřejmě antikomunistický, tudíž špatný) a nakonec, se zde presentují historické skutečnosti jako záhadná smrt generála Sikorského, či podivná náhlá smrt bulharského cara Borise, společně s epizodkami ze života odboje. Vojáci svobody tak tvoří tendenční, ale přesto zajímavou, a díky své nedostupnosti raritní filmovou kroniku národně osvobozeneckých frontů. První film, který společnost Řitka Video připravuje k vydání tvoří úvod této kroniky. Své diváky seznamuje s politickou situací a své historicky "věrné" postavy vrhá do boje, který se potáhne přes další tři epochy.

Hrají: S.Gecov, B.Pastorek, H.Preuscker, V.Ráž, J.Pántik, J.Tripolskij, , Hudba: Jurij Levitin, Kamera: Igor Slabněvič, Scénář: Oskar Kurganov, Bohuslav Chňoupek, Jurij Ozerov Režie: Jurij Ozerov Obraz: 2,35:1 Zvuk: český DD 2.0 Čas: 76 minut